Farma v první lize společným jmenovatelem úspěchu
Finále extraligy 2021 mělo stejné složení jako předešlé z roku 2019. Do přímého boje o Masarykův pohár se probojovali Liberec a Třinec, aktuálně dva nejlepší české hokejové kluby. Třinec byl ve finále třikrát v řadě, Liberec čtyřikrát z posledních pěti případů. To už rozhodně není náhoda. Nejde o úplně podobné organizace, jednu věc však mají oba kluby společnou. Farmu v druhé nejvyšší soutěži.
Oceláři mají v zádech silného partnera v podobě Třineckých železáren a lákají hráče na prvotřídní podmínky, Liberec má nejspíš rozpočet nižší a sází na práci s pokročilými statistikami, věnuje se nejmodernějším trendům. Oba kluby však mají přímého partnera „o patro níž“, kam mohou v průběhu sezóny posílat hráče. Ti, kterým se zrovna nedaří, se zde mohou rozehrát a naopak si do „áčka“ může organizace vytáhnout jiné. Jde o princip, který už léta funguje v zámoří.
Samozřejmě, i další extraligové týmy posílají své hráče do Chance ligy. Hráči Sparty mají vyřízené střídavé starty v Prostějově či v Sokolově, kde se však objevují i hráči Karlových Varů. Energetiky můžeme zahlédnout i v dresu kadaňských Trhačů. Hokejisté Brna se objevují v Třebíči, kde však působí i někteří hráči hrající pod hlavičkou Olomouce. Hráče Komety a Mory pak můžeme sledovat i v Přerově, kde však působí i zlínští hokejisté. Už se vám z toho výčtu točí hlava kolem?
Zkrátka každý klub má nasmlouvaný tým/týmy, kam své hráče může poslat. Pokud se však v onom mančaftu točí hráči i z jiných klubů, není možné zde praktikovat stejný herní systém, jako hraje tým v extralize.
Liberec má svoji farmu v Benátkách nad Jizerou, Třinec v nedalekém (a paradoxně větším) Frýdku-Místku. A v těchto týmech působí výhradně hráči Bílých Tygrů, respektive Ocelářů. Díky tomu pak hráči rychle zapadnou do systému druhého týmu, ať už jdou směrem dolů nebo nahoru.
Třinecká organizace je tímto způsobem velmi provázaná. Dres Třince i Frýdku obléklo v uplynulé sezóně hned 11 hráčů, mezi nimi třeba Marian Adámek, Rostislav Martynek, Ondrej Šedivý či hvězda letošního play-off Ondřej Kacetl.
Spolupráce Liberce a Benátek byla ještě o kousek intenzivnější, zápasový trikot obou celků nasadilo v ročníku 2020/21 dohromady 15 hráčů. Mezi nimi byli i jinak stabilní hráči Liberce Petr Kolmann a Jaroslav Vlach, za Liberec zase naskočili Adam Dlouhý či Jiří Průžek, kteří více času strávili v Benátkách. Spolupráce těchto organizací napsala i dva zajímavé příběhy. Daniel Špaček, 35letý útočník odehrál vinou zranění libereckých útočníků celé extraligové play-off. Ke konci finále se do sestavy Tygrů dostal i jejich odchovanec Lukáš Pabiška, který za Liberec nastoupil po 12 letech a nečekaně se stal držitelem stříbrné medaile.
Fungujícího systému Třince a Liberce si všímají v dalších klubech. Pardubice už rok velmi podobným způsobem spolupracují s prvoligovým Vrchlabím, které i díky některým hráčům z Pardubic došlo do čtvrtfinále Chance ligy. Hradecký Mountfield zase nedávno představil prohloubení spolupráce s Kolínem, taktéž členem 1. ligy. Brněnská Kometa dokonce odkoupila od Znojma druholigovou licenci a plánuje založit vlastní tým v nižší soutěži.
Je tak možné, že se časem bude v druhé nejvyšší soutěži pohybovat více farem než týmů s postupovými ambicemi. Této myšlence se vůbec nebráním, naopak se mi koncept farmy líbí. Určitě je lepší, když klub své kmenové hráče posílá pouze na jednu adresu. Navíc pokud se farma dobře postaví, může držet krok s elitními týmy Chance ligy. V případě, že tým Chance ligu vyhraje a nebude chtít postoupit, může prodat licenci jinému klubu, což přinese další peníze do kasy organizace. Čím víc o tom přemýšlím, tím víc se mi farma v nižší soutěži zamlouvá. A jak je vidět na Liberci a Třinci, při správném nastavení může pomoci k cestě až do finále.